Hrubota!! Noví SHAARK válí! Takřka bez informací ke mně dorazilo toto zánovní promo se šesti libými písničkami brutálního, agresivního a přitom promyšleného trash/core bestiální zásahové jednotky z Nivnice.
Jelikož je to mé první setkání s hudbou této domácí úderky, co tu oxiduje už nejmíň 8 let a stále není moc vidět, ani slyšet, což je škoda, navíc o hošanech nic nevím, nemůžu pěkně okecávat jejich historii, ani aktivity… Připomeňme si však, že již v 95 roce nahráli jeden song (!), v 97 dva songy (!!), v roce 2000 už to bylo šest skladeb (čemuž už se dá říkat demo!!!). No a nyní zde máme nový vzorek a musím uznale zatřepat makovicí, že jde o kousek nejvyzrálejší, nejzdařilejší a na západní úrovni. I když nahrávku stále ještě neprodukoval např. Colin Richardson, což by věci nehorázně prospělo, jelikož by to získalo na těžké síle a přesvědčivosti, zvuk je čitelný i dynamický, ovšem schází mu taková ta křišťálová čistota s tvrdostí diamantu, tak…
Je poznat, že kapela je už sehraná a šlape jako hodinky (ne ty šmejdy od rákosníků z tržnice!) a vytváří skutečné skladby co mají hlavu i patu. Jsou zapamatovatelné a i když nepřekypují originalitou, či instrumentální akrobacií, nýbrž jsou přímočařejší a o to údernější, mají v sobě náboj, pěkný drive a nebál bych se označit za propracované.
Hutné, řezavé kytary, dobře zmáknuté bicí s pestrými tempy (většinou však převládá středně odpichové), tu a tam se objevuje střídmé, či spíše doplňkové sólo, nechybí ani nějaké ty samplíky, industriální názvuky, ale jen decentně (což bych do budoucna určitě rozšířil), no a vokál – to je paráda. Nádherný brutal/agress řev s vychytaným frázováním, jenž umí zpívat i melodicky, kdy vytváří chytlavé refrény, tak jako např. Burton C. Bell z geniální FEAR FACTORY, akorát že zde pan vokalista (nemám jména, sorry) nepěje čistým, ale chraptivým hlasem. I tak je málo řvounů, co zvládají více poloh zpěvu, tak že máte dojem, že zpívají až tři lidi vedle sebe. I to je totiž možné, jelikož mnohokrát je zde použito překrývajících se hlasů a jsem na vážkách, jestli patří jedné osobě.
Dost se mi zamlouvá použití efektů a samplů, jenž dodávají hudbě soudobý, moderní, až futuristický výraz. Kytary mají však hlavní slovo. Jelikož nejsem žádná ortodoxní metla, napral bych do toho elektroniky a pěkně to povařil. Myslím, že brutální elektro/trash/core tu ještě nikdo nehraje(?). Nic, jen má osobní fantasmagorie. I tak si SHAARK naproti své tvrdosti a "metalovosti", zachovávají hodně taneční ráz. Opravdu řádný headbanging! rozhodně by mě zajímalo nějaké to debutní album! To by mohla být v rámci stylu vcelku šlupka. Tato nahrávka mě upřímně potěšila.