Rozhovor s pražskou Thrash/coreovou kapelou DOKTOR TRICERATOPS proběhl za účasti všech současných členů kapely, tedy po změnách, které tento rok proběhly.

Krypl: Jaká je tedy současná sestava D.T.?

Randy: Takže nová sestava vypadá takhle: Michal Randy Rotter – kytara, Ondra Černý – zpěv, Eda Dřízga – bicí, od jara je novým baskytaristou Petr Štochl a od září máme nového kytaristu Michala Bůžka.

Krypl: Proč došlo ke změně baskytaristy a kytaristy?

Randy: Oba odešli z vlastního rozhodnutí, ani jeden z nich nebyl vyhozen! Basák (Milan Pařez) byl pracovně tak vytíženej, že se nemohl muzice věnovat tak, jak by chtěl a tak to zapích‘. Kytarista (Vítek Němec) dostal lano od jiné kapely a protože měl jiné představy o směřování a práci v kapele než zbytek souboru, tak ho přijal.

Ondra: To je spíš otázka na kluky,co odešli…

Eda: Naprosto souhlasím.

Krypl: Kromě Randyho, který je zakládajícím členem jste všichni někde hráli před nástupem do D.T. Jaký je podle vás rozdíl mezi D.T. a vaším předchozím působištěm a co pro vás tenhle přestup znamenal?

Eda: Pro mě je to přestup do jiné ligy,o úroveň výš.,např.hraní s metronomem.Znamená pro mě zjištění,že muzika není jenom o zábavě a pár vypitých pivech, ale hlavně o práci.

Ondra: První kapelu jsme si museli s kámošem Tomášem Fejtem založit sami, protože jsme byli v podstatě záčátečníci, takže Black pearl, byl takový odrazový můstek, po krátkém působení v Dymytry, odkud jsem byl odejit, jsem dostal lano od Randyho. V té době, jsem se už chtěl na muziku vykašlat, ale nabídka mě zaujala natolik, že jsem to zkusil a ta muzika mě tak chytla, natolik jsem se v ní našel, že už jsem zůstal. Není v tom žádnej zázrak, v pohodě lidi, muzika, která mě baví a společné nadšení pro věc. Takže znamenal pro mě návrat k muzice a nalezení se!!!

Petr: Určitě to byl přestup k lepšímu, oproti DYMYTRY je tu mnohem větší pohoda, lepší atmosféra a myslím si, že i spolehlivost. Ještě před DM3 jsem hrál v několika kapelách, ale to byla spíš opravdu jen sranda a spíš jsem se vůbec učil hrát a chápat muziku.

Michal: Dříve jsem hrál všude a nikde. Takové různé kapelky, které vždy skončili na neschopnosti druhých, v DT jsou lidi, který to alespoň myslí trochu vážně.

Krypl: Kterých vlastností si ceníš na svých spoluhráčích?

Randy:  Cením si vlastností, který nejsou moc moderní – čestnosti, upřímnosti bez intrik, pracovitosti a pokory, současně obdivuju lidi vnitřně vyrovnaný, hrdý a sebejistý se schopností podílet se na společný práci. – Tak tohle na svých spoluhráčích oceňuju a když dokážeme táhnout za jeden provaz, tak ta síla kolektivní práce opravdu stojí za to!

Ondra: Rozhodně smyslu pro specifický humor, jenž v kapele pěstujeme!!! A pak mám každýho z nich rád pro něco jinýho. Edova manželka, třeba peče výborný buchty!!!

Eda: Je pro mě čím dál důležitější, že hraju s dobrými muzikanty, ale hlavně s“ normálními lidmi.“

Petr: Jsou fajn jako lidi i jako muzikantí.

Michal: Toho, že jsou to lidi a ne namyšlený zakomplexovaný hovada :o)

Krypl: Máte přátele i v jiných souborech?

Randy: Jo, to je jasný, při každým společným vystoupení je možnost seznámit se s novými lidmi, z některejch se stanou přátelé, někteří jsou „jen“ známí.

Ondra: Jasně známých jsou mraky, ale určitě bych jmenoval kluky z Proximity, kde hrávala vlastně polovina mé první kapely a pak určitě Teta Helči Kubelkový, hodně jsem prožil s Folimankou Blues kde hraje na klávesy můj strýc a pak spousta jednotlivců z různých kapel, včetně těch mediálně profláklých. Na tom malým muzikantským dvorku, se znaj vlastně všichni…:-)

Eda: Určitě jo,vždycky je dobré mít i tady přátele a poslechnout si i jiný názor na věc.

Petr: To si myslím, že bez toho to nejde, na každý akci se zakecám se spoustou zajímavých lidí.

Michal: No jasně jsou to lidi, se kterými dáváme koncerty, pochop při každé akci je možné se seznámit a ty fanynky :o)

Krypl: Chystáte nahrávku?

Randy: Jo!

Ondra: Já ano, tak snad se kluci přidaj…

Eda: Myslím,že už brzy bude.

Petr: Každopádně.

Michal: No jasně a bude to nářez. Máte se na co těšit!

Krypl: Čím se liší koncerty od nahrávek?

Randy: Koncert je audiovizuální show a musí vždycky mít v sobě něco víc než nahrávka. Chceme překvapovat a snad se nám to i daří.

Ondra: Je to o energii, náhrávka je fajn, že je precizní, ale já tu muziku dělám hlavně pro koncerty, kde to ze sebe vysypeš a ono se to od těch lidí vrátí. Nejsem žádnej extra zpěvák, proto jsem to vždycky nakopával tou energii a ono to docela funguje…jinak to neumím a takhle mě to baví a tom ta muzika musí být, aby bylo z toho podia cítit, že to tu kapelu baví, když na tom koncertě budou všichni stát jak tvrdý Y, tak to nikoho nezaujme…Takže koncerty!!!!!

Eda: Na koncertech mě baví hlavně ta energie. Je to vždy jiné a poznáte spoustu zajímavých lidí.

Petr: Koncerty by měly být něčím jiný než nahrávka, měl by to být větší mazec. Bohužel většina koncertů i těch „VELKÝCH“ kapel se mi moc nelíbí, přijdou mi stejný jako nahrávky a kvůli nahrávce se nemusím nikde mačkat, ale můžu v klidu sedět doma. 

Michal: Koncerty jsou prostě živí a hezčí, jsme tak přeci my :o)

Krypl: Máte oblíbené místo koncertů?

Randy: Dobře se hraje tam, kde s muzikantem zacházejí jako s člověkem a ne s kusem, kterej spíš překáží. Dobře se hraje tam, kde je dobrý zázemí (šatny, sprchy atd ...), ale nejlíp se hraje tam, kde jsou dobrý lidi, takže teď třeba Kain, Rockhole na Dobříši, Barbar v Libochovicích, Bozkov u Semil atd ... ale to se mění.

Ondra: Kdekoliv, kde se dobře slyším….ne, čím víc to lidi baví, tím víc to baví nás a pak se můžu i trošičku neslyšet a baví mě to stejně.

Eda: Mě se líbí v Kainu a v Dobříši.

Petr: Hlavně, aby tam byli lidi a super atmosféra.

Michal: Moc koncertů jsem nehrál, ale nejlepší jsou ty, kde jsou lidi.

Krypl: Co říkají vaše rodiny na vaše řádění na podiu?

Randy: No, diví se. Ale k tý muzice to patří.

Ondra: Oni si myslí, že jsem umělec J)))  Aspoň, něco dělám a neflákám se po hospodách…že jo.

Eda: Mě už se nikdo nediví, mě už doma každý zná.

Petr: Na to, že poslouchají country je to docela v pohodě. J

Michal: Cože tohle je Michal?

Krypl: V každé skupině lidí dojde občas k neshodám, hádáte se někdy?

Randy: Možná se dohadujeme, možná chci občas po někom věci do kterých se mu nechce, ale rozcházíme se vždycky v dobrém!

Ondra: Někdy, ale vtipně a vždy ve společném zájmu.

Eda: Spíš jde o spory hudebního rázu, ale jinak si ze sebe spíš střílíme.

Petr: Já myslím, že vůbec.

Michal: My jenom diskutujeme, k opravdové hádce máme hodně daleko, jsme fakt dost loajální.

Krypl: Co říkáte společné dovolené? Snesli byste se?

Randy: To nevím, ještě jsme to nezkusili.

Eda: Když mi dáte s sebou pistoli ráže 9mm, tak by to mohlo vyjít… To byl vtip. Myslím,že jo.

Petr: Nevím, všichni členové nekonzumují alkohol a asi by se divili co ti druzí po konzumaci dělají.

Michal: Je to možný, ale byla by to fakt kalba.

Krypl: Jak se dívají bývalí spoluhráči na vývoj kapely a přece jenom modernější pojetí muziky?

Randy: To víš, když se kapele daří, tak to probouzí v bývalích spoluhráčích občas trochu zahořklosti a to i v případě, že nebyli vyloučeni, ale prostě toho nechali a nebo šli jinam. Nemyslím si ale, že bychom měli nevyřešené vztahy. Mě melancholie moc nebaví, ale chápu, že když někdo přestane hrát, tak mu už zbývá jen vzpomínat na to jak to bylo dobrý :)))

Ondra: Znáte ten vtip: Potkaj se dva muzikanti a nepomlouvaj…

Eda: Tohle je otázka spíš na Randyho. Ale myslím, že co člověk, to názor.

Petr: Jelikož jich bylo všehovšudy možná i víc než mi je let tak bohužel nevím J

Michal: Hele to je dost různý, někteří to chválí a jiní odsuzujou, jak kdy.

Krypl: Nedostává se muzika do konfliktu s vaším zaměstnáním?

Randy: Často,  - ale to je otázkou priorit. To si musí každý vyřešit sám. Tenhle problém vlastně řešíme každou chvíli.

Ondra: Čas je velký nepřítel…jinak ani ne.

Eda: Jasně  že jo, ale tenhle problém má asi každý, kdo spojuje muziku se zaměstnáním.V tomhle mají profíci výhodu. Ale všechno se dá nějak vyřešit.

Petr: Randy občas říká, že jo, ale já myslim, že ne!!

Michal: Pořád, ale jak si to uděláš takový to máš, na všechno ostatní je tady master card :o)

Krypl: Myslíte si, že se dá dnes uživit hudbou?

Randy: Jo! Záleží jen na tom kolika kompromisů je člověk schopen, aby ho to jěště bavilo.

Ondra: Myslím si, že v našem ranku zcela určitě….nevím.

Eda: Tady musíš většinou točit věci, za který se i trochu stydíš, aby se dalo uživit hudbou.Venku má skvělej muzikant jednu kapelu pro lidi, která má ale pořád velmi dobrou úroveň a pak si dělá na svých projektech. Ale trochu už to jede i tady. A taky jde hodně o to jakou muzikou myslíš-vážnou, disco, big-beat atd. Někde to jde docela dobře.

Michal: No jasně, ale potřebuješ konexe a hodně dobrý známí, jinak končíš.

Krypl: Kdo u vás skládá hudbu a texty?

Randy: Nápady a jednotlivý motivy prověřujeme na zkouškách a z toho vznikají náměty pro nový skladby. Nejefektivnější se ale ukázalo, přinést už hotovou věc i s textem. Při zkoušení pak dolaďujeme jednotlivý party každýho nástroje, každej podle svejch schopností. – Takže skládáme vlastně všichni. Texty píše ten, kdo má nápad. Často sáhneme i mimo řady kapely.

Ondra: Texty jsem dřív psával…neboj Randy, já zase zaberu.

Eda: Tak k Randymu není co dodat.

Michal: Makáme všichni, nejsme lenoši.

Krypl: Proč máte texty pouze v češtině?

Randy: Tenhle hudební žánr sice s angličtinou zní velmi dobře, ale slyšel jsem teď nedávno finskou kapelu, která zpívala podle mě dřív naprosto nepředstavitelně – finsky a bylo to moc dobrý. Nepochybuju o tom, že ta kapela je úspěšná a pro finy dokonalá. Pro mě je čeština v textech důležitá, protože je sdílnější a víc oslovuje.

Ondra: To je zase o těch koncertech, „na rohu Belgický, do hovna sem šláp“ si s tebou může zařvat každej, kdežto „I enjoy it very much, especially in summer“, jen někdo.  A my chceme, aby těch řvounů bylo co nejvíc!!!

Eda: Prostě proto,že jsme Češi.Podle mě je angličtina moc dobrý hudební jazyk,ale pro kapelu tady má význam jen pro toho,kdo se s  muzikou dostane ven.

Michal: Aby se to dalo zpívat, nedávno jsem byl v metalové hospodě v Dublinu a všichni si tam zpívají skladby, u nás to není, protože tomu lidi nerozuměj, takže tohle je prostě masovější a poslouchatelnější.

Krypl: S kým by jsi si chtěl zahrát?

Randy:  ---- BLBÁ OTÁZKA

Ondra: S Maradonou, nebo Kasparovem…

Eda: Spíš bych si chtěl se spoustou lidí pokecat, jak to chodí v muzice jinde a v jiném prostředí.Ale přece jenom.. , rád bych si zahrál s Tony Iommim s Black Sabbath.

Petr: Pokud myslíš v kapele tak by mi nevadili Korn a pokud myslíš nějak jinak tak určitě by to byla Gina Wild

Michal: Se všema co hrajou dobrou muziku.

Krypl: Čemu se kromě muziky věnujete? Máte nějaké zajímavé koníčky?

Randy: Teď zrovna chovám tropický šneky.

Ondra: …převalského.

Eda: Zajímavý koníček?…, mám doma 4 ženský. Jinak takový normální-kolo, filmy, a kvůli Ondrášovi samozřejmě musím ještě zmínit box-bohužel pro něho pouze u TV atd.

Petr: Mám čerstvě pořízenou přítelkyni takže určitě jí.

Michal: No jasně, momentálně sháním byt, takže koníček jako blázen.

Krypl: Jaké máte konkrétní plány do budoucna?

Randy: Co nejvíc hrát!

Ondra: Přežít tuhle divnou dobu.

Eda: Já bych doplnil, hrát za stále lepších podmínek. Prostě kšefty, kde bude hodně lidí, který bude skutečně zajímat, kdo že dneska hraje. A samozřejmě mít z muziky, kterou děláme dobrý pocit.

Petr: Hrát co nejvíc a určitě se tlačit na větší akce.

Michal: Deska, koncerty a zase koncerty.

Krypl: Jak dlouho vám tahle sestava vydrží?

Randy: Já pochopitelně doufám, že nafurt!

Ondra: ????

Eda: Už jsem těch změn zažil za ten rok a půl docela dost.Takže upřímně velice obdivuji Randyho, že má pořád sílu tu káru táhnout dál. Na týhle sestavě bych už fakt rád nic neměnil, protože je to vždy záhul pro všechny členy kapely.

Petr: Už by to mohlo bejt forever!!

Michal: No doufám že dlouho, když jsem teď přišel.

Díky za opravdu vyčerpávající rozhovor!!!