FORGOTTEN SILENCE... Opravdová legenda české scény, kterou asi netřeba blíže představovat... stejně tak jako Krustyho, frontmana této formace... Jsou však věci, o kterých se ještě v rozhovorech nezmínil:

Krypl: Ahoj Krusty, je velmi těžké položit Ti otázky, které jsi ještě nedostal :-) Proto se zeptám na dost zásadní informaci: jaký máš nejraději čaj?

Krusty: Čaj mám nejraději černý nebo zelený (mám totiž rád black metal a přírodu) – jmenovitě Darjeeling, Rize, Mate, Pu-Erh nebo Rooibos. To jsou kultovky. Nemám rád ovocné, protože to snad ani nejsou čaje. Pokud ovocný, tak se slivovicí – jako lék.

Krypl: Máš rád čokoládu?

Krusty: Ale jo, ale hořkou a pokud možno co nejvíce procentní. Jak se to blíží k 90%, nedá se to moc jíst, ale zase to déle vydrží...

Krypl: Na to jaká je Tvoje nejoblíbenější kapela se Tě ptalo už asi miliony lidí, ale jaký je Tvůj nejoblíbenější nápoj? Respektive který piiiivoooo :-) Ptám se, protože, když neděláme rozhovor v hospodě nebo na koncertě, je třeba dodat tomu tu atmosféru klubu, piva, piva, piva a lihovin :-)

Krusty: Můžu po předchozích odpovědích odpovědět nějak jinak než že čaj?? Takže čaj a abych Tě uklidnil, tak i víno – a to spíše suché, červené. Pivo jedině belgické a to Hoegaarden, Stella Artois, Palm nebo Kriek (ovšem ten je moc sladký). Turecký Efes je špička, stejně jako Ursus a Ciuc z Rumunska. Nealko Radegast požívám ale zdaleka nejčastěji...

Krypl: A co jídlo? Co říkáš rozdílu mezi bramborovým salátem v Čechách a na Moravě? (samozřejmě řeč je o obsahu majonézy). Já mam třeba rád Pribináčka s palačinkama, ale miluju bifteky.. co Ty?

Krusty: Pribináček je super i bez palačinek! To je teda humusoidní kombinace. Když palačinky, tak s tvarohem, smíchaným s marmeládou....ne? Bramborový salát musí obsahovat hodně okurek, nejlépe ostrých, hodně octa a hodně pepře.... Znám jenom ten moravský – v Čechách jsem vánoce netrávil nikdy :-)
Biftek? Bluuuaaarrrggghhh......

Krypl: Tak atmosféra je naladěna, a teď už můžeme k hudbě...Kdysi, po vydání KA BA ACH, byl zmíněn předpoklad vzniku nové desky. Ta si měla hrát s tématikou mořských hlubin, oceánů a korálových útesů... Kde je této myšlence, která měla navazovat na sníh, zimu a mráz či slunce, písek a rozpálené střechy egyptských domů, konec?

Krusty: ...a když už maso, tak jedině rybu, a to ještě jenom nějakou a velice výjimečně kuře, ale spíš ne, protože po kuřeti mě bolí hlava jako střep. Ta myšlenka mořských hlubin vyvanula, poněvadž realita je mnohokrát silnější než fikce, kterou jsem chtěl tehdy zpracovat. Ale nikdy neříkej nikdy. Blbé ale je, že s postupujícím věkem se vytrácí smysl pro fantazii...

Krypl: Další z tématických okruhů, který je možné uchopit je vesmír, jeho nekonečnost a rozpínavost. Navíc ještě nikdo neudělal smuteční opus za bývalou planetu Pluto, která již není planetou. Tolik let nám dělala společnost a teď na ni všichni zapomenou. Nemyslíš, že by to mohlo být zajímavé téma pro FS?

Krusty: Pro nás v kapele Pluto žije stále a žít bude.....jako právoplatná planeta se vším všudy a nějaké pseudobláboly šedovlasých vědců to nemohou změnit. Neberte nám naše dětské jistoty!!

Krypl: Máš prsty snad ve všem co jde - v textech, v muzice, v bookletu a dokonce i píšeš recenze na muziku... kde stále bereš tolik energie? Ovlivňují Tě například nějaké filmy, knihy nebo divadelní hry?

Krusty: Energie těžce dochází...už jedu často jenom na baterky. Ale snažím se být nějak prospěšný pro tuhle scénu, která bývala kdysi mnohem mnohem semknutější. Do divadla nechodím, jsem v tomto ohledu barbar. Ta návštěva stánku múz jednou za tři roky se nepočítá. Berou mě knihy, nejlépe cestopisy nebo literatura faktu. Romány a jiné „dějové“ knihy? Tak s nimi mám potíž – k druhé kapitole se dostanu až za měsíc a to zase nevím o čem to celé bylo. Jednou jsem takhle četl první kapitolu celý půlrok. Filmy? Tak to jo....ale není už tolik času. Woody Allen je moje srdcovka, ale jinak i nějaký Jarmusch a spousta jiných. Ale horory – nejlépe „béčka“ jsou mojí celoživotní láskou. Dobré porno má také svoji hodnotu.

Krypl: Pokud se nemýlím, tak v Rosicích u Brna, kde žiješ, děláš i se dřevem. Nemáš náhodou i nějaké další umělecké sklony? Ono renesančních lidí je stále více a více, víš?

Krusty: Renesanční lidé vymřeli – máš špatné informace. A to, že dělám se dřevem je taky trochu omyl. Sice tam nějaké dřevo kolem dokola je, ale já jsem spíše ten, kdo to musí organizovat, dohlížet a starat se o to, aby se vůbec do nějakého dřeva mohlo říznout. Únavné, neinspirující a oblbující!

Krypl: Na každé desce, kterou jste vydali se objevuje jedna a tatáž melodie. Pokaždé jinak zahraná a občas pekelně schovaná. Jedná se o melodii z filmu Dracula, která pochází z pera Wojciecha Kilara. Inspiroval Tě i nějakým dalším filmem? Můžeš nějak osvětlit svou posedlost k této melodii?

Krusty: Posedlost? No, to je snad příliš silné slovo, ale je to melodie magická, krásná a přitom velice jednoduchá. Vždycky mi připomene časy vzniku FS....takže je to takový ten škapulíř, ke kterému přivoním když se chci vrátit v čase. A taky nás baví dělat v kapele takové naschvály a schovávat tu melodii do vždy současné tvorby. Jen tak se jí nezbavíme :-) Já pravděpodobně jiný Kilarův film neviděl. Prý dělal i pro "Devátou bránu", ale to si nejsem jist a nijak mne to nezaujalo. Jeho otisk v "Draculovi" je ultimátní a kdyby už nikdy nic v životě neudělal, nežil nadarmo! Celý ten film je naprosto úchvatný a v kapele jej milujeme až nekriticky. Viděli jsme ho mockrát.

Krypl: Můžeš vůbec nějak vysvětlit všechny své posedlosti?

Krusty: Kdybych je dokázal vysvětlit, asi by zmizely a bylo by mi možná líp :-) jenže to bych už třeba nedělal muziku. Takhle jsem naprosto nevyrovnaný a rozervaný člověk, který neví co chce, ale hlavně když je to to, co právě nemůže mít.....jak říká klasik "já mizérií osudu jsem pronásledován"...